Pavlína Válková, studentka 1. ročníku navazujícho magisterského studia AVT, na sebe naložila nelehký úkol, vystupovala jako ředitelka festivalu. Co jí tato zkušenost přinesla a o co ji připravila, nám sdělila v krátkém rozhovoru po skončení galavečera.
Festival je u konce. Jaké máš z toho všeho pocity?
Já jsem momentálně absolutně šťastná. Konečně ze mě spadl všechen ten stres. Jsem ráda, že se všechno povedlo a je to za mnou.
Dalo ti organizování festivalu nějakou zkušenost, kterou budeš schopná uplatnit v životě?
Určitě. Někdy není úplně lehké organizovat lidi v týmu, kteří si ještě tak moc nerozumí. Je taky důležité umět komunikovat s lidmi.
Můžeš říct, že ti organizace festivalu něco vzala?
Nervy… (smích) Mám pocit, že jsem zestárla minimálně o dva roky. Nikdy člověk neví, jestli lidi přijdou, jestli se filmy budou líbit, je to fakt stres.
Jak se ti spolupracovalo se spolužáky?
Určitě dobře, jenom jde vidět, že ještě nejsme tak dokonale sehraní. Někdy jsme měli problém rozdělit si úkoly tak, aby všechno fungovalo, ale nakonec jsme se domluvili.
Vyskytl se během festivalu nějaký problém, který bylo obtížné řešit? Popřípadě je něco, co bys dnes už udělala jinak?
Byly tam nějaké drobnosti, ale myslím, že to nijak neuškodilo. To se stane, i když jsme všechno zkoušeli pětkrát, vždycky se něco najde.
Jsi spokojená s návštěvností festivalu? Čekala jsi takou účast?
Samozřejmě že jsem doufala ve velkou účast. Trošku jsem se obávala, protože studenti v Opavě nechodí na kulturní akce ve velkém počtu, ale během večerních projekcí byl plný sál a to byl skvělý pocit.
Jsi spokojená s vítězem, nebo si měla jiný tip?
Já jsem měla jiné favority, dokonce jsem měla jiný tip i na studentského páva, ale myslím, že všechny filmy, které vyhrály, byly skvělé.
A co bude dál? Plánujete další ročník?
Teď si dáme tak měsíc odpočinek a pak začneme plánovat druhý ročník. Budeme mít na to alespoň více času. Taky budeme moci využít řadu grantů, které jsme letos kvůli časové tísni nestihli podat.